Autor: Richard Brož

Křížovou cestu tvoří čtrnáct zastavení v podobě dřevěných očíslovaných skříněk na kamenných sloupcích. Poutní místo je doplněno dřevěným křížem na vrcholu.

Křížová cesta byla postavena v 70. letech 19. století z iniciativy Johanna Steinbrenera, vysvěcena byla v roce 1884 během působení prvního vimperského děkana Jana Filipa Brunnera. Až do konce druhé světové války se zde konaly poutě. S odchodem německého obyvatelstva v roce 1946 a s nástupem komunismu postupně zanikala.

Roku 2001 byla celá křížová cesta obnovena a opravena

Kde ji najdeme?

Křížová cesta se nachází na vrcholu Mařského vrchu a vede přibližně sto metrů po cestě ke kapli svatého Václava, která je spojena s rozhlednou. Čtrnáct zastavení stojí po obou stranách cesty, kamenné sloupky nesou kamennou kapličku s nikou s pašijovým obrázkem.

Z iniciativy faráře a archiváře Františka Teplého byla roku 1935 postavena na vrcholu Mařského vrchu 12 metrů vysoká rozhledna a pod ní kaple svatého Václava. Obě stavby byly postaveny podle projektu Ludvíka Krejsy ze Štítkova. 24. května 1936 proběhlo slavnostní otevření a vysvěcení. Zároveň s kaplí byla postavena a vysvěcena také křížová cesta.

Roku 2004 byla rozhledna rekonstruována a je volně přístupná.

Kde ji najdeme?

Křížovou cestu tvoří čtrnáct zděných kapliček stojících po obou stranách cesty vedoucí od poutní kaple svaté Anny.

Původní kaple byla postavena roku 1860. Cestu financovali Franz a Dorote Müller z Borových Lad. Od této kaple bylo postavena křížová cesta se 14 zděnými zastaveními a v roce 1864 byl zde vztyčen železný kříž, který také zaplatili manželé Müllerovi.

U této kaple byla postavena zděná křížová cesta se čtrnácti zastaveními a 18.září 1864 byl poblíž na návrší vztyčen železný kříž, jehož zhotovení též zaplatili manželé Müllerovi.

Do roku 1944 zde byla pravidelné Annenská pouť a v roce 1956 byla kaple stržena a zničeny byly i okolní kříže a zastavení křížové cesty. Zachoval se pouze železný kříž na konci křížové cesty. Nově postavená kaple byla vysvěcena 30. července 2006 při slavnostní bohoslužbě

Kde ji najdeme?

Krížová cesta ve Volarech nacházející se na úbočí vrchu Kamenáč  (899m n. m.) jejíž historie sahá až do počátku 19 století. Cesta má 14 krásně zpracovaných zastavení včetně kaple, kříže, soch Panny Marie, svatého Jana Evangelisty a božího hrobu na konci cesty. Ke křížové cestě přijdete starou stromovou alejí. Za nás asi nekrásnější křížová cesta na Šumavě, která byla zrestaurována v roce 2008

Foto: Noelia

Kde ji najdeme?

Křížová cesta měla první vysvěcení v r. 1815. Cesta byla zřízena z iniciativy železnorudského faráře J.W. Kobecka.

Po revoluci zůstali z  křížové cesty jen poškozené žulové sloupky bez obrázků a po kapli ani památka. Z iniciativy paní Mileny Vobrové ze Železné Rudy a Helgy Huttner – Hasenkopf z bavorského Zwieslu začala probíhat rekonstrukce, financovaná z prostředků shromážděných sbírkou hlavně z Bavorska. Kaple byla vystavena podle starých fotografií. Při odkrytí původních základů byla nalezena nepoškozená dlažba, která je nyní zase v kapli.

Obrazy jsou kopie originálů malovaných Johanem Georgem Wittmannem. Tyto i oltářní obraz v kapli namalovala rodačka ze Železné Rudy paní Helga Huttner – Hasenkopf olejovými barvami na hliníkový plech. Zhotovila i okna z barevných segmentů spojených olovem.

30.9.1995 byly obnovená křížová cesta a kaple sv. Anny na Hladovém vrchu v Železné Rudě slavnostně vysvěceny.

Vyrazit můžete z centra města od kostela Panny Marie Pomocné z Hvězdy po modré a červené.

Kde ji najdeme?

Křížová cesta byla vybudována v okolí kostela Panny Marie Bolestné, který vznikl přestavbou kaple v roce 1773. Cestu tvořilo čtrnáct žulových sloupků v podobě Božích muk. Sloupků se dochovalo devět a byly bez obrázků.

Kostel Panny Marie Bolestné z roku 1773, zvaný též Kollerův kostel, byl znovu opraven vysvěcen roku 1993 poté co od války chátral. Vede k němu pěší stezka s názvem “Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem”, která byla vysvěcena plzeňským biskupem Františkem Radkovským 5. září 2004. Vedle 85 schodů byli do osmi původních žulových kamenů z bývalé křížové cesty osazeny keramické plastiky vyjadřující sedm bolestí Panny Marie. Další čtyři plastiky od klatovského keramika Gustava Fifky jsou umístěny v prostoru kostela.

Kde ji najdeme?

Křížová cesta v Sušici vede od prvního zastavení u řeky Otavy na kopec Stráž, kterému místní neřeknou jinak než Andělíček (552 m n. m.) a poté se prochází po cestičce borovým lesem až pod vrchol kde je umístěno poslední čtrnáctém zastavení. Na vrcholu kopce se nachází kaple Anděla Strážce. Je odtud nádherný výhled na Sušici a protější kopec Svatobor. Unikátnost sušické křížové cesty spočívá v jejím zpracování a umístění. Jednotlivá kovaná zastavení jsou zasazena do terénu podél lesní pěšiny na skály a kameny. Ty byli vyrobeny v rámci maturních prací podle uměleckého návrhu Mgr. Bohumily Skrbkové ve střední škole Oselce.

Kde ji najdete?