Samozřejmě chápeme, že v současné situaci je vycestování do přírody pro většinu obyvatel jediné zpestření volného času v této pandemické době. Ale v rámci osvěty bychom se rádi vyjádřili k poslední situaci, která se odehrála na zamrzlé vodní ploše Čertova jezera. Je jasné, že jeden turista pohybující se v místech, kam je zakázán vstup z důvodu ochrany přírody a krajiny, nijak vážně nepoškodí chráněný předmět přírody, ale pokud se takových turistů najdou desítky, stovky, tisíce, desetitisíce a postupem času i statisíce, tak se nám vzácná část přírody muže nenávratně poničit, jako tomu již v minulosti bylo.
V rámci dražby fotbalové dresu, který probíhal na Železnorudských 2020 slavnostech jsme cenu vyšponovali na 10 000 korun a přispěli tak na dobrou věc a to nadačnímu fondu Šance onkoláčkům.
Krátký sváteční výlet na Šumavě mezi obědem a večeří, nenáročná procházka s vyhlídkou, a ještě se něco dozvědět? Že prý to moc nejde dohromady? Ale ano. Dneska se totiž vydáme do míst, které je neodmyslitelně spjato s šumavským poustevníkem Vintířem.
U chaty Rovina se nejenom výborně parkuje, ale taky výborně papá, jak řekl šumavský patron Emil Kintzl. Takovému popisu místa u hotelu Ebene (něm. Rovina) nebo jak říkali vojáci „hotel seno“ se vůbec nedá oponovat. Cestu zde začneme i skončíme.
Cestou
po zelené turistické značce nepůjdeme dlouho a ihned se nám otevřou šumavská
nebesa – kopec vedle kopce, vyskládané vedle sebe, za sebou a všemožně
zakřivené. Tento pohled směrem na Hartmanicko a Sušicko je za dobrého počasí
nádhernou podívanou a vylepšit to může navíc parádní inverze. Ale abychom vůbec
někam došli, musíme se po chvilce kochání vydat dále!
Zhruba
po kilometru odbočíme doprava také po zelené značce na Vintířovu skálu. Oblast,
kterou při tomto výletu budeme procházet, je spojena s poustevníkem Vintířem
(někdy též sv. Vintíř, i když byl pouze blahoslavený), který zde strávil
poslední léta svého života. Z Vintířovy skály, která se tyčí na vrcholu
Březníku (1006 m n.m.), se taktéž naskytne výhled do krajiny i přesto, že už
okolní stromy dosahují rok co rok větší výšky. Pod skálou byla na místě
Vintířovy poustevny postavena kaplička, která je i Vintířovi zasvěcena.
Kaplička bohužel musela být vystavěna úplně nová v roce 1992, protože po
zřízení vojenského újezdu byla původní kaple i s Vintířovou jeskyní vojáky
odstřelena.
Posléze
se vydáme dále po zelené směrem na Pustinu. Naleznete zde rozpadající se stavení
s dalšími hospodářskými stavbami rozeseté v okolním porostu. Pustinu
si vybral za svůj domov lékař Zdeněk Kostrouch, známý to ve svém čase jako
lékařská legenda Šumavy nebo také jako doktor, který přinášel světlo. Ale více
o tomto místě mi nepřísluší vyprávět, neboť perfektně to shrnul Emil Kintzl
v jednom ze svých dílů zmizelé Šumavy (odkaz níže) a já bych vše jen
opakoval.
Po
prohlídce Pustiny se po modré turistické značce vydáme na Dobrou Vodu, osadu,
která je velmi významným poutním místem. Najdete zde nejenom kostel sv. Vintíře
s velmi ceněným skleněným oltářem a další skleněným itinerářem, ale také
Vintířův pramen s léčivou vodou. Mimo jiné na Dobré Vodě najdete i muzeum
dr. Šimona Adlera, které je věnováno židovské komunitě žijící na Šumavě.
Trasa
výletu měří od Roviny přes Pustinu až na Dobrou Vodu celkem 5,5 km. Při návratu
téměř stejnou cestou budete mít v nohách celkem 7,5 km a je vhodná i pro
méně zdatné, neboť na trase se nenachází žádné velké převýšení.
