Samozřejmě chápeme, že v současné situaci je vycestování do přírody pro většinu obyvatel jediné zpestření volného času v této pandemické době. Ale v rámci osvěty bychom se rádi vyjádřili k poslední situaci, která se odehrála na zamrzlé vodní ploše Čertova jezera. Je jasné, že jeden turista pohybující se v místech, kam je zakázán vstup z důvodu ochrany přírody a krajiny, nijak vážně nepoškodí chráněný předmět přírody, ale pokud se takových turistů najdou desítky, stovky, tisíce, desetitisíce a postupem času i statisíce, tak se nám vzácná část přírody muže nenávratně poničit, jako tomu již v minulosti bylo.
Všechna ledovcová jezera prochází těžkou zkouškou už od sedmdesátých let minulého století, kdy bohužel v důsledku kyselých dešťů v nich vymizel téměř všechen život. Proto je třeba tyto jedinečné části biodiverzity chránit, aby se co nejvíce přiblížil stav těchto míst původnímu životu. Už naši předci si byli vědomi výjimečnosti jezer Černého i Čertova a v roce 1911 byla vyhlášena v okolí Jezerní hory rezervace. Po roce 1989 se všechna ledovcová jezera na Šumavě zařadili do vyhlášených oblasti ochrany přírody, a to buď do NP nebo do CHKO Šumava. Jezera Plešné, Prášilské a Laka jsou včetně svých jezerních stěn zařazena do 1. zón NP. Na území NP Šumava se zatím nevyhlásili tzv. klidové zóny, ve kterých je zakázán pohyb mimo značené cesty, proto podle zákona č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, se za tyto zóny považují dosud vyhlášené 1. zóny.
V případě Čertova a Černého jezera je situace trochu jiná, avšak podobná. Obě jezera se nachází na území CHKO, ale obě vodní plochy včetně jejich jezerních stěn jsou zařazeny do národní přírodní rezervace, ve které platí vlastně stejné podmínky pohybu jako v 1. zónách NP. A možná se ptáte, jak poznáte v terénu, jestli se náhodou nepohybujete v takovém území? Je to jednoduché, na tyčovém značení nebo na stromech mimo tabulek s velkým státním znakem a nápisem „Národní přírodní rezervace“ nebo „1. zóna“ najdete i pruhové značení červené barvy. Dva pruhy směřují vně hranice území a jeden pruh směřuje dovnitř tohoto chráněného území. Např. na Čertově jezeře je přímo na smrku na hrázi takto označena hranice národní přírodní rezervace.
Příkladem úspěšně ochrany přírody muže být nedávný návrat pstruhů do jezera Laka.
V neposlední řadě, jde o bezpečnost všech. Jezera nemusí být dostatečně promrzlá po celé ploše a případné propadnutí může mít katastrofální následky. Jezera jsou hluboká přes 30m! Než se na místo dostane pomoc, může to trvat desítky minut a v ledové vodě se tonoucí na hladině udrží stěží pár minut. Při případném problému a pomoci záchranářů si asi dovedete představit, jak pomoc probíhá – buď po zamrzlé hladině, nebo z vrtulníku. A třeba vrtulník nad jezerem může navíc ohrozit populaci Tetřeva, který hnízdí ve stěně a v zimě je pro něj klid obzvlášť důležitý. Hluk je samozřejmě spojen i s lidmi, kteří se prohání po celém jezeře.
Mimo jiné, můžete nanosit na plochu spousty věcí, které se po roztátí ledu mohou dostat do vody a můžou ohrozit tamní jedinečnou faunu a flóru.
Chovejme se, prosím, k přírodě s úctou, ať se její stav navrátí co nejblíže k původnímu životu.
Text převzat od Jardy Svobody.