Tip na výlet: Královácké rychty: Zhůří / Haidl

Už jste někdy slyšeli o Královácích nebo králováckých rychtách? Pokud jste opravdovými milovníky Šumavy, tak vám tyto pojmy jistě nejsou cizí. Pokud vám to nic neříká, nevadí, můžete spojit výlet s užitečným a podívat se na slunné stráně malebných luk v Národním parku Šumava a zároveň se dozvědět něco o životě prvních Šumaváků.

Zhůří, Haidl nebo Kepelské Zhůří je název jedné z mnoha zaniklých vesnic, které na Šumavě postihl smutný konec. Ale přeci jen není Zhůří obyčejnou šumavskou vesnicí, bývalo totiž kdysi dávno jednou z osmi králováckých rychet.

Zhůřské louky jsou poměrně dobře dostupné z několika směrů pro pěší, cyklisty, běžkaře i pro méně fyzicky zdatné turisty. Jednou z možností je zvolit asfaltovou cestu vedoucí ze Starého Brunstu. U silnice I. třídy č. 27 lze autem zaparkovat a vydat se po této 2,5 km dlouhé cestě lemované vysokými stromy, které pamatují ještě místní rodáky. Další z možností je využít modře značenou turistickou stezku a dojít na Zhůří buď z osady Keply okolo Hadího vrchu, ze kterého jsou mimo jiné překrásné výhledy na šumavské pohraniční vrcholy jako je např. Plesná (Debrník) či Poledník, nebo ze Slučího tahu skrze Novohůrecké slatě. Zhůří je také snadno dostupné ze Staré  Hutě po zelené turistické trase anebo z tzv. nejvyššího bodu na hlavní silnici I. třídy č. 27 po žluté turistické trase. Pokud zvolíte poslední zmiňovanou možnost túry, v posledních metrech trasy se vám naskytne fantastický výhled na celý protější svah Hadího vrchu, na kterém byly v minulosti rozesety domky bývalé obce a také meandrující říčka Křemelná.

Zhůří se svou důležitostí ale nevyznačovalo jen jako křižovatka cest, jak je tomu dnes. Zhůří bývalo především králováckou rychtou a velmi významným střediskem i pro své široké okolí. První osadníci Šumavy byly povoláni už za Břetislava I. roku 1041, kteří byli obdarováni svobodnými výsadami. Udělování královských výsad pro svou svobodnou samosprávu území se postupem času rozšiřoval a Králováci byli vlastně přímými poddanými krále. Králováci měli za úkol především obydlet neproniknutelné pralesy Šumavy,strážit hranici a časem byli i významnými řemeslníky ve svých oborech typických pro Šumavu. Postupně na Šumavě vzniklo 8 rychet a jednou z nich bylo i Zhůří. Taková rychta nejdříve vypadala jako statek uprostřed luk, ke kterému patřila další významná stavení jako kaple, hostinec, domy pro čeledíny a rychta se rozrostla až do podoby velkých vesnic. Zhůří bylo natolik vyspělé na přelomu 19. a 20. století, že ve vesnici měli svůj vlastní vodovod, elektrické osvětlení napájené ze dvou vodních elektráren, kostel sv. Trojice, faru, obchody, dvě hospody, mlýn s pilou, poštu s telefonním spojením, četnickou stanici, hasičskou zbrojnici, trojtřídní německou školu a jedenáct spolků, to vše ve vesnici s 600 obyvateli.

Osud vesničky zpečetil vojenský prostor v 50. letech. Zhůří bylo, předtím než posloužilo jako střelnice, srovnáno se zemí.

Dnes zde návštěvníci najdou pouze několik památných stromů, kapli Nejsvětější Trojice, která byla v roce 1999 postavena na místě dříve stávajícího kostela, kříž smíření a památník padlým americkým vojákům, kteří zde zahynuli při osvobozování ČSR za 2. světové války.

I přes všechny události 20. století je toto místo malebným údolím poskytující neodolatelný pohled na Šumavské hřebeny a meandrující tok říčky Křemelné.

Na bývalých zhůřských pastvinách se dnes vyskytuje velmi mnoho ohrožených ptáků ve svých hnízdištích a teritoriích, proto jsou tyto louky zvláště chráněny jako přírodní rezervace a když budete mít štěstí, můžete zde i některé vzácné opeřence spatřit.

Mapy:

Ze Starého Brunstu: https://mapy.cz/s/mafumahebe

Ze Staré Hutě: https://mapy.cz/s/falajusoke

Z osady Keply: https://mapy.cz/s/goduvuzeco

Ze Slučího tahu: https://mapy.cz/s/docabakage

Z nejvyššího bodu: https://mapy.cz/s/julehejala

Příběh o zbytečně zmařených životech při osvobozování Zhůří americkou armádou: https://www.televizeseznam.cz/video/zmizela-sumava/10-mrtvych-americanu-224922

Fotografie: Jaroslav Svoboda, Jan Bucek

Autor: Jaroslav Svoboda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..